Časopis Všehrd

Časopis spolku českých právníků Všehrd navazuje na historickou tradici apolitického vědeckého periodika. Je zaměřen na právní sektor a celou oblast práva soukromého i veřejného.

Stránky spolku Všehrd
Aktuální

Bulletin Všehrd – duben 2016

Milé kolegyně, milí kolegové, mám tu velkou radost představit Vám další vydání Bulletinu Všehrd. Tento občasník vydávaný Spolkem českých právníků Všehrd si klade za cíl přinášet studentům naší alma mater zajímavé zprávy především z dění na fakultě, zároveň se však snaží obsáhnout jak širší témata právní, tak mimoprávní. Nakolik jsou naše snahy úspěšné, můžete za okamžik posoudit sami.

Migrační kontroverze: poprvé a pořád znovu?

Článek se zabývá formováním moderního imigračního zákonodárství na konci 18. století v reakci na nekontrolovaný hromadný pohyb osob a rizik s ním spojených. V této souvislosti se zaměří zejména na Velkou Británii, která se pravidelně stávala cílem migračních vln. Nově přijaté zákony měly proto poprvé systematicky reagovat na potencionální nebezpečí spojená s příchodem a pobytem cizinců na jejím území. Současně řadu z těchto opatření najdeme i v soudobé legislativě.

Medzinárodné nástroje boja proti korupcii

Korupcia predstavuje vážnu hrozbu pre stabilitu demokratických inštitúcií a fungovanie trhovej ekonomiky. Jej dôsledky majú široké dopady a vedú k celkovému morálnemu, kultúrnemu a hospodárskemu úpadku krajiny. Ohrozuje i právny štát, demokraciu a ľudské práva, ďalej podkopáva dobrú vládu, slušnosť a sociálnu spravodlivosť, narúša a deformuje vnútroštátnu aj medzinárodnú hospodársku súťaž a bráni hospodárskemu rozvoju. Korupcia sa navyše neodmysliteľne spája so zvyšovaním cien, štátnym dlhom, znižovaním kvality tovarov a celkovou neefektívnosťou fungovania trhu. Možno ju vnímať na niekoľkých úrovniach; na úrovni vnútroštátnej, na úrovni miestnej správy a na medzinárodnej úrovni.
Tento príspevok sa venuje protikorupčným opatreniam zavedeným na medzinárodnej úrovni.

Setkání

Bylo odpoledne jednoho jarního dne roku 1368. Král Karel zase jednou zasedl s přítelem a svým rádcem Buškem z Velhartic k dubovému stolu, ale tentokrát ne na hradě Velhartice, ale na Pražském hradě. Před sebou měl každý z nich pohár vína a uprostřed stolu stál plný džbán tohoto dobrého moku až z Burgund. Karel se díval oknem do zahrady probouzející se ze zimního spánku.

Další

Jindřich VIII. a rozvod, který změnil tvář Anglie, část III.

Soud byl svolán dne 8. května a hned následující den byla Kateřině do Ampthill doručena deputace, která ji vyzývala, aby se k soudu dostavila. Ona však přijít odmítla a prohlásila, že tento soudní dvůr neuznává. Řekla, že jediné rozhodnutí, kterým se bude řídit je to papežské. A tak byla Kateřina označena za ,,contumax“.

Jindřich VIII. a rozvod, který změnil tvář Anglie, část II.

Jindřich VIII. byl v pozdějších dobách své vlády výraznou osobností a rozhodně nebyl panovníkem, který by byl ochoten stát ve stínu parlamentu. A podle toho také postavení parlamentu vypadalo. Proto není divu, že za celou dobu jeho vlády byl svolán pouze devětkrát. Od roku 1536 měl panovník, který dosáhl věku 24 let, možnost rušit zákony vydané parlamentem v době královi nedospělosti.

Jindřich VIII. a rozvod, který změnil tvář Anglie, část I.

Vláda Jindřicha VIII. se do povědomí široké veřejnosti dostala zejména díky jeho šesti manželstvím. Málokdo si však uvědomuje, co za jeho sňatky stálo. Jaké byly důvody k rozvodu s první manželkou Kateřinou Aragonskou? Proč se musela Anglie oddělit od římskokatolické církve a vzít papeži možnost rozhodovat církevní spory Angličanů? Byla rozluka s Římem nevyhnutelná?

Karel Dyba: Co byl Prognostický ústav ČSAV

Prehistorie Prognostického ústavu ČSAV se datuje do konce 70. a počátku 80. let minulého století. V té době Valtr Komárek (VK), jako direktor a patrně i jediný zaměstnanec Prognostického kabinetu existujícího v rámci EÚ ČSAV prosadil zřízení samostatného Prognostického ústavu ČSAV. VK později podrobně popsal, jaké hrátky a souboje sváděl s různými činiteli ve vedení KSČ, kdo ho podporoval a kdo byl proti. A jak mu pomáhalo měnící se politické ovzduší v tehdejším Sovětském svazu a s tím související posílení úlohy akademických pracovišť, což umně v domácích soubojích využíval.

Právo v Čechách ve Šporkově době: stručný pohled do českého práva v období barokního absolutismu

V době, kdy žil František Antonín Špork (1662 – 1738), tedy v době tzv. barokního absolutismu, fungovalo právo nikoli striktně na teritoriálním principu, nýbrž záleželo na příslušnosti k určitému stavu. Šlechta se spravovala právem zemským čili šlechtickým („ústavním“), obyvatelé měst právem městským (tedy především tzv. Koldínovým zákoníkem), katolická církev a její příslušníci právem kanonickým a konečně poddaní právem vrchnostenským. Špork jakožto říšský hrabě přicházel ve svých soudních procesech do styku především s právem zemským, reprezentovaným Obnoveným zřízením zemským z roku 1627. Zadostiučinění spravedlnosti ovšem záviselo nejen na úrovni tohoto práva samého, nýbrž i na kvalitě jeho aplikace Větším zemským soudem a ostatními justičními orgány v Českém království resp. (v odvolacím stupni) Českou dvorskou kanceláří ve Vídni. A právě v této aplikaci práva, zatížené korupcí soudců a vychytralostí advokátů, Špork spatřoval jádro vší nespravedlnosti.

Nové dědické právo a jeho inspirační zdroje

Jako hlavní inspirační zdroj nového občanského zákoníku bývá uváděna meziválečná rekodifikace soukromého práva. Článek se snaží ukázat, do jaké míry se v oblasti dědického práva na prvorepublikové vzory skutečně navázalo.