V lednu roku 2011 uplynulo 150 let od založení jednoho z nejstarších dosud vydávaných právnických časopisů na světě. Při této příležitosti uvádí jeho vedoucí redaktorka pár slov k jeho začátkům.

Tři muži, kteří stáli u zrodu Právníku, si jistě zaslouží při oslavě stopadesátého výročí Právníku několik řádků, neboť to byli oni, kteří vtiskli svoji pečeť do jeho koncepce i obsahu.

Karel Jaromír Erben (1811-1870)1 je známý především jako autor a sběratel českých pohádek. Tento literát a pohádkář ale vystudoval práva a po svých studiích působil u hrdelního soudu. Posléze nastoupil jako úředník k fiskálnímu úřadu, kde zůstal až do roku 1843.

V roce 1848 se stal členem Národního výboru. Redigoval Pražské noviny a sbíral listinné materiály k diplomatáři. Řadu let působil jako archivář města Prahy a zpřístupňoval veřejnosti staré české právní památky.

Erben se roku 1850 stal sekretářem Musea Království českého a působil o něco později i v redakci časopisu Obzor. Spolupřekládal i Řád soudní a konkursní i občanský zákoník.

Jeho znalost českého jazyka ho přímo předurčila k zapojení do komise ve Vídni, která měla vypracovat českou právnickou terminologii.

Erbenovo jméno se nachází pod okny Národního muzea mezi 72 velikány české historie. Zájem o rozvoj českého právnického jazyka a českou státnost ho vedla společně s J. Jeřábkem a Rudolfem Thurn Taxisem k založení časopisu Právník, kde se odbornost měla pojit se smyslem pro literární vyjádření.

Jan Jeřábek (1831-1894)2 působil jako soudce a pak jako advokát. Byl od roku 1872 do roku 1885 členem redakce Pokroku a přispíval např. do Národních listů. Zastával četné funkce i v politice. Byl například od roku 1864 poslancem zemského sněmu českého za okresy Votice, Sedlčany a od roku 1867 též za Nový Bydžov a Chlumec. V roce 1889 zastupoval i nesvěřenský velkostatek.

Rudolf Thurn Taxis / 1833- 1904/3 se vedle trestního práva zajímal i o filosofii, což je dobře patrné právě na stránkách Právníka. Publikoval tu například stať o vztahu přirozeného a historického práva, což byla otázka i při obhajobě české státnosti velmi důležitá.4 Zajímal se i o trestání, přičemž z humanitních důvodů odmítal trest smrti.5

Jeho odborné, jazykové a politické zaměření ho vedlo k podpoře ,,české věci“ i na mezinárodním fóru. Připomeňme, že v roce 1848 se stal také členem studentské legie v kohortě gymnasistů. Jeho podpis nalezneme pod Memorandem Fr. L. Riegra z roku 1860 adresovaném císaři a požadujícím pro Čechy více svobod. Pro zajímavost dodejme, že byl i prvním starostou Hlaholu, což jako dobrému basistovi a milovníku hudby jistě právem přináleželo.

Tito tři muži se sešli v Taxisově paláci a dali podobu časopisu Právník, který měl sloužit k povznesení české řeči i na úřadech a v soudních síních. Erben měl odpovídat za gramatickou stránku nového časopisu a vedl historicko-literární část. Taxis zůstal v redakci do roku 1864, kdy se vydávání Právníku ujala Právnická Jednota.6

Ihned v prvním ročníku Právníku se objevily články od všech tří zakladatelů. Úvodní článek napsal Jan Jeřábek.7 Formuluje v něm cíle časopisu, přičemž nahlíží do historie českého právnictví. Právník měl napomoci k rozvoji české právní vědy i „české právnické praxe“.

V první části časopisu se počítalo s články teoretickými, ve druhé části s historicko-literárními a třetí část měla přinášet stati o české právnické praxi a měla sloužit jako „rukověť výkonným právníkům“.

Právník měl za úkol informovat o připravovaných zákonech, platném zákonodárství a přinášet zprávy o juristické literatuře.

Rudolf Thurn Taxis přispěl mimo zmíněné úvahy o přirozeném a historickém právu článkem – O způsobech trestu.8 V něm zdůrazňuje, že trest smrti je pozůstatkem „starých a jednotlivých náhledů o podstatě práva a trestu, udržel se do našich časů následkem bludných a nekřesťanských myšlenek o odstrašení, odplatě a pomstě.“ Podle Taxise je trest smrti nespravedlivý, neboť směřuje proti životu.

Karel Jaromír Erben se ve svém příspěvku zařazeném do historicko literární části zabývá svatováclavskou smlouvu z roku 1517 a ke své kratičké stati připojuje její znění.9

Všem třem příspěvkům je společný zájem o českou historii, která nabízí mnohé živé podněty i pro současnost.

Vraťme se ale k prvnímu článku z pera J. Jeřábka. Závěrečná slova by se mohla s určitými úpravami použít i pro současné právnicky zaměřené časopisy, tedy nejen pro Právníka.

„…počíná tedy náš „Právník“ pouť svou, i ubezpečujeme vážené čtenářstvo své, že se vynasnažíme, aby vyhověl, seč síly budou, všem přáním a potřebám obecenstva právnického… Jsme si toho úplně vědomi, že mnohá zajisté chvíle uplyne od okamžení toho, v němž se k dokonalosti přiblížíme, a mnoho se nám bude vykonati, než nám bude popřáno zvolati: „Dokonáno jest.“10

prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, DSc.

 

Summary

Karolina Adamová: The founders of the journal Právník

Právník is the oldest legal periodical, which has been published in Czech Republic since 1861. The author of this article depicts the dawn of the journal, foundations of which were laid by K. J. Erben, J. Jeřábek and R. Thurn. The ‚fathers‘ of this project set a noble goal to uplift a national spirit via flowering of the Czech jurisprudence and Czech language. Their effort to inform people of upcoming legal regulations and matters of law was not vain since we can still read through Právník, which still has something to say even after so many years.

(Summary written by Michael Košnar)

  1. NAVRÁTIL, M.: Almanach československých právníků, Praha 1930, str. 92-93.
  2. Tamtéž, str. 177.
  3. Tamtéž, str. 458-459.
  4. TAXIS, R.: Právo přirozené a historické, Právník 1861, str. 18-n.
  5. Tamtéž, str. 129-n.
  6. Srv. ZAPLETAL, Vl.: JUDr. Rudolf kníže Thurn Taxis, Pozitivní noviny, 26. 06. 2007, www.pozitivni-noviny.cz
  7. JEŘÁBEK, J.: Naše úloha, Právník 1861, str. 1-6.
  8. Právník 1861, str. 129-141.
  9. Právník 1861, část historicko-literární.
  10. JEŘÁBEK, J.: Naše úloha, cit. d., str. 5-6.