(Zdroj: alescenek.cz)

(Zdroj: alescenek.cz)

Nesjednocujme státy, sjednocujme lidi.

Jean Monnet

Zamyšlení nad knihou Paměti od Jeana Monneta přeloženou brilantně profesorem Aleandrem Ortem.1

Ne náhodou pokládám právě v roce oslav 550.výročí oslav mírového projektu českého krále Jiřího z Poděbrad zamyslet se nad Pamětmi Jeana Monneta, jehož  kniha nedávno vyšla zásluhou nakladatelství A.Čeňka, který tímto vydáním navázal na mnohé publikace věnované utváření Evropy. 2

Jde o Paměti někdejšího francouzského politika a diplomata Jeana Monneta/ 1888- 1979/, které jsou důkazem o potřebnosti doplňovat naše znalosti o minulosti svědectvími přímých účastníků dění. Monnet je pokládán za architekta evropské integrace a otce Evropy, jak zdůraznil v předmluvě k vydáné knize Libor Rouček.3

Pro evropskou integraci měl nezastupitelný význam Monnetův plán, který prezentoval roku 1950 francouzský minist zahraničí Robert Schumann. Monnet v tomto plánu navrhl vytvoření společného trhu pro uhlí a ocel. Tím chtěl položit  nejen základy efektivního hospodaření ve významných výrobních odvětvích, ale i základy jednotné ekonomické a poltické Evropy. Toto se ovšem mělo stát cestou postupného předávání národních suverenit do rukou společných evropských orgánů.

Myšlenka postupného předávání národních suverenit však vzbuzovala a vzbuzuje řadu pochybností ze strany euroskeptiků. Není toto předávání v integračním procesu příliš rychlé? Nevytváří se zde byrokratický a  málo demokratický superstát? Převažují nevýhody nad nespornými výhodami evropských integračních procesů?4

V roce 1952 se Monnet stal prezidentem první z nově vytvořených institucí- Vysokého evropského úřadu společenství uhlí a oceli.  Založil rovněž Výbor akce pro Spojené státy Evropy.Zároveň se účastnil i přípravy založení Rady Evropy a přímo voleného parlamentu Evropské rady.

Monnetovy paměti přibližují život a dílo tohoto jistě zajímvého muže, který vzpomíná na svoji rodinu, dětství a mládí. Na muže, který se postupně zapojil do politiky Francie i Evropy a setkával se s význačnými politickými osobnostmi první a druhé poloviny 20. století.

Alexandr Ort přistoupil k překladu s hlubokými znalostmi mezinárodních vztahů a politiky, kterými se léta zabýval a v této oblasti publikovala přednášel. Jeho výborná znalost francouzštiny mu dovolila vystihnout i nejdrobnější nuance v uvažování Jena Monneta a zprostředkovat čtenáři Monnetovy názory.

Integrační evropské procesy sahají daleko do historie a úvahy o evropské architektuře motivované společnými zájmy členských států a snahou o vytváření protiváhy východu a USA  mají svůj smysl a snad i budoucnost.

Nelze  tu  v tomto kontextu  opomenout ani Monnetovy poznámky z 18. srpna roku 1966 směřující k vybudování Evropy. Autor v nich zdůraznil, že svoboda je nedílně spojena s civilzací, civilizace pak znamená i pravidla a instituce. Jejím úkolem je zajistit mír a  obsahem sjednocení států je vzájemně si pomáhat a podporovat se. Ve společném se ale nesmí ztrácet národní prvek.5 Lépe řečeno- neměl by se ztrácet!

Při studiu Monnetových pamětí však nelze zapomenout i na názory varující, které mimo jiné upozorňují na nedokonalost kontrolních mechanismů v Unii. Při zamýšlení se nad budoucností Evropy ve světle Pamětí Jeana Monneta se nesmí  ale ztrácet i hlasy kritické. V tom je smysl historické práce- ne bezvýhradné příjímání, ale diskuse a  vážení pro i proti.

Karolina Adamová

  1. MONNET,J. Paměti.Plzeň 2012. s.395. Otcem Evropy jmenovla Monneta roku 1976 sama Evropská rada.
  2. Zmiňme zde alespoň  KUKLÍK, J. PETRÁŠ,R. Nadnárodní integrace v Evropě. Praha 2007 a VEBER, V.Dějiny sjednocené Evropy. Praha 2004.
  3. Tamtéž.s.9.
  4. BOOKER, NORTH. Skryté dějiny evropské integrace  od roku 1918 do současnosti. Brno 2006. Srv. KLAUS, V. Evropská integrace bez iluzí. Praha 2011.
  5. MONNET, J. Paměti.cit.d.s354-355.