Články

Články od Jan Hurdík

Směna, nebo dar jako základ soukromoprávních vztahů?

Příspěvek se vrací k tématu (a)synallagmatu v soukromém právu, publikovanému v časopisu Všehrd v dubnu 2014. Zatímco předchozí článek se zabývá především analýzou občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zkoumá, zda je kodex budován z hlediska principu reciprocity v jím regulovaných vztazích na definovatelných východiscích, tento příspěvek navazuje na podklady a závěry předchozího a usiluje hledat zakotvení podstaty společenských vztahů regulovaných soukromým právem na principu směny či daru v širším, mezioborovém a genetickém pohledu.

Rozumnost jako standard a jako ekvitní zásada soukromého práva

V novém občanském zákoníku se objevil na více místech výraz rozumnost. Vpád této nové či nově formulované kategorie do legislativní civilistické terminologie, která s ní dosud nepracovala, je spojen s potřebou ji vymezit obsahově, rozsahově i funkcionálně, resp. systematicky.[1. Pojem rozumnost je předmětem zájmu evropských projektů závazkového práva (PECL, DCFR aj.) a odborně zpracován v celé řadě odborných publikací.