Články

Články v rubrice Pracovní právo

Recenze: Miroslav Hromada – Pracovněprávní spory

Miroslav Hromada předkládá odborné veřejnosti publikaci s názvem „Pracovněprávní spory“, která je věnována materii téhož názvu. Monografie byla publikována nakladatelstvím C.H.BECK v roce 2015 doposud v 1. vydáním.   Autor rozdělil publikaci do 12 kapitol. První kapitola je věnována pravomoci soudů v pracovních věcech, druhá kapitola pak zásadám řízení před soudem, třetí kapitola příslušnosti soudů v pracovních věcech, čtvrtá […]

Zpráva o průběhu a výsledcích 29. pracovněprávního sympózia v Pasově 2015, doplněná o český pohled na Facebook-Posting

Ve dnech 18. až 19. června 2015 se konalo v bavorském univerzitním městě Pasov v pořadí již 29. pracovněprávní sympózium na téma „Skončení pracovních vztahů: staré a nové otázky“. Na sympóziu bylo přítomno 220 účastníků, především právníků z podniků, zaměstnavatelských svazů, odborových orgánů, advokátních kanceláří, soudů a univerzitních pracovišť z celého Německa. Z české strany se sympózia zúčastnili prof. JUDr. Petr Tröster, CSc., doc. JUDr. Věra Štangová, CSc. a německý mluvčí Jan Kalbheim, lektor DAAD (Deutsche Akademische Austausch-Dienst). Jednání sympózia se konalo ve velkém redutovém sále městského divadla.

Reflexe názorů na právnické vzdělávání žen a jejich zapojení do praxe v letech 1918 – 1928 ve vybraných titulech dobového tisku a v poslanecké sněmovně

Se vznikem první republiky docházelo ve veřejnoprávní rovině k pozitivním změnám, ačkoli konzervatismus v myšlení a v rovině soukromého práva přetrvával a ovlivňoval tak řešení společenských problémů, jejímž byla i otázka zrovnoprávnění ženského vzdělávání nebo uplatnění žen na pracovním trhu. Tato práce reflektuje počátky studia žen na právnické fakultě a následné názory na jejich zapojení do praxe.

Obecná ustanovení o pracovní době a délka pracovní doby

Pracovní doba je nejen dobou, kdy zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele. Pracovní doba se uskutečňuje v různých režimech, od nichž se odvíjí délka směny. Pracovní doba je limitována a nemůže trvat neomezeně dlouhou dobu. Její maximální délka je dána zákonem. Pracovní dobu lze zkrátit. Je nutné odlišovat zkrácení stanovené týdenní pracovní doby a kratší pracovní dobu.

Plnění pracovních úkolů

Častým pojmem, který se objevuje v pracovním právu a v zákoníku práce je plnění pracovních úkolů, případně přímá souvislost s plněním pracovních úkolů. Je jistě prospěšné znát přesnou definici těchto pojmů a vědět, kde ji najdeme.

Konto pracovní doby

Konto pracovní doby je jednou z možností, jak upravit pracovní dobu zaměstnance. V zákoníku práce je uvedeno, jakým způsobem je možné jej zavést a u kterých zaměstnavatelů. Dále v zákoníku práce najdeme, jak dlouhá může být délka vyrovnávacího období. Zaměstnavateli je stanovena povinnost vést účty zaměstnance. Jedná se o účet mzdy zaměstnance a účet pracovní doby zaměstnance. Dále článek obsahuje, jaké jsou mzdové nároky zaměstnanců při uplatnění konta pracovní doby.

Doba odpočinku

Doba odpočinku je důležitá součást pracovního práva. Doba odpočinku zahrnuje nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a dny pracovního klidu (nepřetržitý odpočinek v týdnu a svátky). V ustanoveních §§ 90 – 92 jsou upraveny práva zaměstnance na odpočinek a povinnosti zaměstnavatele, které je nutno dodržet při rozvržení pracovní doby. V zákoníku práce je mj. uveden taxativní výčet prací, kdy může dojít ke zkrácení nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami či nařízení práce v dnech pracovního klidu

Vymezení zvláštní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu

Pracovní poměr je oboustranným vztahem, ve kterém mají práva a povinnosti, jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Při pracovním poměru může dojít k situacím, v nichž je zaměstnavatel odpovědný zaměstnanci za škodu. Kromě obecné odpovědnosti je v zákoníku práce upravena také zvláštní odpovědnost zaměstnavatele za škodu.

Vybraná problematika stáří v ČR

Proces stáří je neměnný sociální jev dnešní společnosti. Průměrný věk pro odchod do důchodu má v poslední době tendenci se stále zvyšovat a problém sociálního zabezpečení seniorů zůstává i nadále v české společnosti nevyřešenou otázkou.