Články

Články v rubrice Právnické profese

Rozhovor: Dynamika daňového prostředí je obrovská. Je to výhoda i nevýhoda našeho povolání, říká partner Rödl & Partner

  Daňové předpisy jsou mnohdy nepřehledným bludištěm, ve kterém se lidé často ztrácí. Co musí absolventi splnit, aby se stali daňovými poradci a jak vypadá tato profese v praxi? A je lepší pracovat ve velké či v menší kanceláři? Nejen o tom jsme pohovořili s Mgr. Jiřím Zoubkem, LL.M., partnerem v mezinárodní poradenské kancelář Rödl […]

Každá velká série začíná čtyřkou

Napsat právnický bestseller může být zdánlivě nesplnitelným snem nejednoho studenta práv. A přitom někdy stačí opravdu málo a sen se může velmi snadno stát skutečností. Tři absolventi naší fakulty, autoři výjimečné právnické učebnice, o tom ostatně mají co vyprávět.

The Significance of Judicial Independence in Latin America

In this essay I will reveal the fundamental necessity of judicial independence in the countries of Argentina and Chile in order to be able to prosecute military officials and former dictators who committed human rights violations during the dictatorships. Specifically, I will analyse the period from the first post-dictatorships presidencies (Alfonsìn and Menem in Argentina, and Aylwìn and Frei in Chile) until the breakthrough years (which occurred over the early 2000s in both nations) when the Chilean and Argentinean courts finally reached their autonomy leading to the sentencing offenders. Throughout this essay, I will discuss each country in different paragraphs in order to compare Chilean and Argentine judiciaries and demonstrate how they both started from divergent points to eventually reach the same conclusion: prosecution in order to achieve justice.

Jiří Dienstbier: Do politiky jsem nevstoupil, narodil jsem se do ní

Rozšířený záznam rozhovoru s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, který vyšel v květnovém Bulletinu Všehrd.

Rozhovor: JUDr. Hana Tichá, soudkyně krajského soudu

JUDr. Hana Tichá vystudovala práva v roce 1980 na Univerzitě Karlově. Jejím zaměřením jsou občansko-právní spory a celý svůj profesní život strávila v justici. Nyní působí na krajském soudě v Praze jako předsedkyně senátu.

Rozhovor: JUDr. Josef Baxa, předseda NSS

Je o Vás známo, že poskytujete poměrně mnoho rozhovorů, Vaše názory lidi zajímají. Snažili jsme se připravit otázky, které Vám snad nejsou kladeny tak často, ale doufáme, že se nebudete zlobit, pokud se zeptáme na nějakou tradiční otázku. Nebudu, protože si myslím, že to patří k práci, kterou dělám. Soudci by neměli jen říkat: „To […]

Rozhovor: JUDr. Hana Lenghartová, advokátka a mediátorka

V rámci cyklu právnických profesí Vám přinášíme další rozhovor, tentokráte s JUDr. Hanou Lenghartovou, která působí dvacet let v Praze jako advokátka a poslední dobou také jako mediátorka. Zajímáte se o mediaci či rovnou uvažujete o kariéře v oboru? Pak čtěte, z jakých důvodů si paní doktorka vybrala mediaci jako svou cestu.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, III. část: Role pléna Senátu

„S radou a souhlasem Senátu“ může prezident jmenovat nového soudce a právě získání onoho souhlasu se může stát nejtěžší částí celého jmenovacího procesu. Senát v celém procesu hraje velmi významnou roli a právě zde se může nejvíce ventilovat nespokojenost členů Kongresu s jinak nesouvisející politikou prezidentské administrativy. Celý schvalovací proces je také velmi rigidně svázaný zdvořilostními pravidly a zvyklostmi, které schválení mohou ještě více zkomplikovat.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, II. část: Role Výboru pro soudnictví

Ústava Spojených států, která vznikla na konci 18. století, nemohla v žádném případě předjímat situaci 20. a 21. století, takže dnes do výběru soudců Nejvyššího soudu vstupuje celá řada aktérů, kteří v době vzniku Ústavy nebyly známi. Jednak růstem počtu členů Senátu a jednak i růstem jeho agendy se senátní nápad musel rozdělit specializovaným výborům. To byl i případ výboru pro soudnictví, který dnes hraje ve jmenovacím procesu velkou roli.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, I. část: Role prezidenta

Nejvyšší soud Spojených států (dále také SCOTUS, Supreme Court of the United States) je vrcholem federální soudní soustavy a zároveň je nejvyšší autoritou v otázkách výkladu Ústavy. V kombinaci s precedenčním systémem common law se tak Nejvyšší soud stal velmi významným aktérem v otázkách nejenom právních ale i politických. Konzervativně obsazený soud v polovině 19. století svým rozhodnutím Dred Scott v. Sandford nasměroval Spojené státy k občanské válce, ale byl to také Nejvyšší soud, který o století později odmítl rasovou segregaci a stal se realizátorem snah hnutí za občanská práva. Pro každého prezidenta je tak velmi důležité, aby jeho politika měla podporu Nejvyššího soudu a vakantní místa jsou proto obsazována pod velkým zájmem ze strany odborné veřejnosti.

Starší články