Články

Články na téma Ekonomika

Karel Dyba: Co byl Prognostický ústav ČSAV

Prehistorie Prognostického ústavu ČSAV se datuje do konce 70. a počátku 80. let minulého století. V té době Valtr Komárek (VK), jako direktor a patrně i jediný zaměstnanec Prognostického kabinetu existujícího v rámci EÚ ČSAV prosadil zřízení samostatného Prognostického ústavu ČSAV. VK později podrobně popsal, jaké hrátky a souboje sváděl s různými činiteli ve vedení KSČ, kdo ho podporoval a kdo byl proti. A jak mu pomáhalo měnící se politické ovzduší v tehdejším Sovětském svazu a s tím související posílení úlohy akademických pracovišť, což umně v domácích soubojích využíval.

SAE a jejich cesta k udržitelnému rozvoji, část II.

Po dlouhých desetiletích využívání fosilních paliv se před několika lety elity SAE rozhodly směřovat jiným směrem, směrem ke zdrojům obnovitelným.

SAE a jejich cesta k udržitelnému rozvoji, část I.

První část článku představuje historický vývoj SAE a současnou socioekonomickou situaci, i, která tlačí elity SAE k hledání nových finančních zdrojů.

Je hodnotou věci její cena?

“Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena“ konstatuje paragraf 492 nového občanského zákoníku. Jakkoli se toto konstatování zdá být samozřejmé., lze k němu z ekonomického hlediska vznést několik poměrně zásadních otázek.

Instituce které škodí

Profesor C. N. Parkinson, známý průkopník výzkumu veřejných institucí, již před lety dospěl k závěru, že tyto instituce občas postihuje těžká nákaza vedoucí k rozšíření zcela pochybného způsobu uvažování. Tato nákaza může být v některých případech natolik virulentní, že k zastavení jejího dalšího šíření nestačí dotyčné instituce zrušit.

Nezaměstnanost: problém vytvořený (alespoň z části) uměle

Přístup vlád k ekonomice se podle známého výroku Ronalda Reagana řídí třemi kroky. Co funguje, je třeba zdanit, co funguje i nadále, je třeba regulovat. Pokud pak daná oblast (po uplatnění předchozích kroků) fungovat přestane, je namístě ji za peníze daňových poplatníků dotovat. Vyjádřeno jinými slovy, značnou část ekonomických problémů, které vlády řeší, si jinými zásahy samy vytvořily.

Vedlejší důsledky

Zásahy státu do ekonomiky mají vedle svých přímých, bezprostředních či okamžitých účinků téměř vždy i účinky vedlejší a většinou nezamýšlené, někdy i opožděné. Na tom není nic mimořádného. Problém bývá v tom, že některé z těchto účinků bývají viditelné více a jiné méně a některé z nich bývají dokonce zcela (a někdy záměrně) přehlížené. Hodnocení vládních ekonomických návrhů či plánovaných opatření bývá proto poměrně často jednostranné.

Motorem růstu je konkurence

Snaha o podporu ekonomického růstu, která je dnes v popředí hospodářskopolitického zájmu, se upíná především k nástrojům fiskální a měnové politiky, jejichž účinnost je v nejlepším případě krátkodobá. Chce-li vláda skutečně (a dlouhodobě) podpořit ekonomický růst, měla by se zaměřit především na podporu konkurence, která s sebou přináší i nová tržní řešení.