Články

Články na téma Soudnictví

Přiměřenost peněžité sankce k majetku pachatele v judikatuře Ústavního soudu

Judikatura Ústavního soudu ČR se několikrát věnovala problematice, zda má být pokuta proporční k trestu či nikoli, zejména ve svých nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02 a Pl. ÚS 38/02.

Vše ale začalo dříve, v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/95. V něm Ústavní soud prohlásil, že si musíme být vědomy, že plné rovnosti nelze dosáhnout, lze se jí maximálně blížit…

The Significance of Judicial Independence in Latin America

In this essay I will reveal the fundamental necessity of judicial independence in the countries of Argentina and Chile in order to be able to prosecute military officials and former dictators who committed human rights violations during the dictatorships. Specifically, I will analyse the period from the first post-dictatorships presidencies (Alfonsìn and Menem in Argentina, and Aylwìn and Frei in Chile) until the breakthrough years (which occurred over the early 2000s in both nations) when the Chilean and Argentinean courts finally reached their autonomy leading to the sentencing offenders. Throughout this essay, I will discuss each country in different paragraphs in order to compare Chilean and Argentine judiciaries and demonstrate how they both started from divergent points to eventually reach the same conclusion: prosecution in order to achieve justice.

Rozhodování Ústavního soudu v katalánské otázce

Jedním z vážných problémů současného Španělska jsou separatistické tendence v Katalánsku. Katalánská vláda usiluje o naplnění tzv. práva na rozhodnutí o budoucnosti tohoto španělského autonomního společenství. Na 9. listopadu 2014 svolal předseda katalánské vlády Artur Mas referendum, jehož uskutečnění bylo zastaveno Ústavním soudem. O možnostech legálního konání referenda v Katalánsku jsem psala v článku z 3. května 2014.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, III. část: Role pléna Senátu

„S radou a souhlasem Senátu“ může prezident jmenovat nového soudce a právě získání onoho souhlasu se může stát nejtěžší částí celého jmenovacího procesu. Senát v celém procesu hraje velmi významnou roli a právě zde se může nejvíce ventilovat nespokojenost členů Kongresu s jinak nesouvisející politikou prezidentské administrativy. Celý schvalovací proces je také velmi rigidně svázaný zdvořilostními pravidly a zvyklostmi, které schválení mohou ještě více zkomplikovat.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, II. část: Role Výboru pro soudnictví

Ústava Spojených států, která vznikla na konci 18. století, nemohla v žádném případě předjímat situaci 20. a 21. století, takže dnes do výběru soudců Nejvyššího soudu vstupuje celá řada aktérů, kteří v době vzniku Ústavy nebyly známi. Jednak růstem počtu členů Senátu a jednak i růstem jeho agendy se senátní nápad musel rozdělit specializovaným výborům. To byl i případ výboru pro soudnictví, který dnes hraje ve jmenovacím procesu velkou roli.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, I. část: Role prezidenta

Nejvyšší soud Spojených států (dále také SCOTUS, Supreme Court of the United States) je vrcholem federální soudní soustavy a zároveň je nejvyšší autoritou v otázkách výkladu Ústavy. V kombinaci s precedenčním systémem common law se tak Nejvyšší soud stal velmi významným aktérem v otázkách nejenom právních ale i politických. Konzervativně obsazený soud v polovině 19. století svým rozhodnutím Dred Scott v. Sandford nasměroval Spojené státy k občanské válce, ale byl to také Nejvyšší soud, který o století později odmítl rasovou segregaci a stal se realizátorem snah hnutí za občanská práva. Pro každého prezidenta je tak velmi důležité, aby jeho politika měla podporu Nejvyššího soudu a vakantní místa jsou proto obsazována pod velkým zájmem ze strany odborné veřejnosti.

Rozhodnutí soudu

Každý z nás se denně setkává díky médiím s desítkami rozhodnutých kauz. Přesto samotný postup rozhodování soudu není popsán nikdy. Proto tedy v následujícím článku autor popíše, co to takové rozhodnutí vlastně je. Následující řádky budou řešit rozhodovací praxi soudů. Zaměřit se a rozvést chci předcházející práce, kde nebyla možnost stručného rozboru tohoto tématu. 1) […]

Rozhovor s Janem Sváčkem

O přednostech i úskalích práce soudce hovořili se studenty Právnické fakulty UK předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček a předsedkyně Krajského soudu v Praze Ivana Švehlová…

Smluvní pokuta v aktuální rozhodovací praxi soudů

příspěvek ke konferenci Smluvní pokuta – aktuální otázky a problémy, konané dne 4. října 2011 na PF UK v Praze

Status Kosova v posudku MSD

Ani po téměř čtyřech letech od vyhlášení nezávislosti není kosovská státnost uzavřenou kapitolou. Následující práce nabízí analýzu důsledků, které měl pro situaci posudek Mezinárodního soudního dvora z července 2010.

Starší články