Články

Články na téma Veřejný sektor

Karel Dyba: Co byl Prognostický ústav ČSAV

Prehistorie Prognostického ústavu ČSAV se datuje do konce 70. a počátku 80. let minulého století. V té době Valtr Komárek (VK), jako direktor a patrně i jediný zaměstnanec Prognostického kabinetu existujícího v rámci EÚ ČSAV prosadil zřízení samostatného Prognostického ústavu ČSAV. VK později podrobně popsal, jaké hrátky a souboje sváděl s různými činiteli ve vedení KSČ, kdo ho podporoval a kdo byl proti. A jak mu pomáhalo měnící se politické ovzduší v tehdejším Sovětském svazu a s tím související posílení úlohy akademických pracovišť, což umně v domácích soubojích využíval.

The Significance of Judicial Independence in Latin America

In this essay I will reveal the fundamental necessity of judicial independence in the countries of Argentina and Chile in order to be able to prosecute military officials and former dictators who committed human rights violations during the dictatorships. Specifically, I will analyse the period from the first post-dictatorships presidencies (Alfonsìn and Menem in Argentina, and Aylwìn and Frei in Chile) until the breakthrough years (which occurred over the early 2000s in both nations) when the Chilean and Argentinean courts finally reached their autonomy leading to the sentencing offenders. Throughout this essay, I will discuss each country in different paragraphs in order to compare Chilean and Argentine judiciaries and demonstrate how they both started from divergent points to eventually reach the same conclusion: prosecution in order to achieve justice.

Jiří Dienstbier: Do politiky jsem nevstoupil, narodil jsem se do ní

Rozšířený záznam rozhovoru s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, který vyšel v květnovém Bulletinu Všehrd.

Jmenování a odvolávání rektorů veřejných a státních vysokých škol a jmenování profesorů

Prezident republiky podle zákona o vysokých školách jmenuje rektory veřejných a státních vysokých škol a profesory všech vysokých škol. Obojí je podrobeno kontrasignaci. Návrhy na jmenování profesorem se postupují prezidentovi prostřednictvím ministra školství. Prezident může předat jmenovací dekrety osobně nebo je na slavnostním aktu předává ministr školství.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, III. část: Role pléna Senátu

„S radou a souhlasem Senátu“ může prezident jmenovat nového soudce a právě získání onoho souhlasu se může stát nejtěžší částí celého jmenovacího procesu. Senát v celém procesu hraje velmi významnou roli a právě zde se může nejvíce ventilovat nespokojenost členů Kongresu s jinak nesouvisející politikou prezidentské administrativy. Celý schvalovací proces je také velmi rigidně svázaný zdvořilostními pravidly a zvyklostmi, které schválení mohou ještě více zkomplikovat.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, II. část: Role Výboru pro soudnictví

Ústava Spojených států, která vznikla na konci 18. století, nemohla v žádném případě předjímat situaci 20. a 21. století, takže dnes do výběru soudců Nejvyššího soudu vstupuje celá řada aktérů, kteří v době vzniku Ústavy nebyly známi. Jednak růstem počtu členů Senátu a jednak i růstem jeho agendy se senátní nápad musel rozdělit specializovaným výborům. To byl i případ výboru pro soudnictví, který dnes hraje ve jmenovacím procesu velkou roli.

Výběr soudců Nejvyššího soudu Spojených států, I. část: Role prezidenta

Nejvyšší soud Spojených států (dále také SCOTUS, Supreme Court of the United States) je vrcholem federální soudní soustavy a zároveň je nejvyšší autoritou v otázkách výkladu Ústavy. V kombinaci s precedenčním systémem common law se tak Nejvyšší soud stal velmi významným aktérem v otázkách nejenom právních ale i politických. Konzervativně obsazený soud v polovině 19. století svým rozhodnutím Dred Scott v. Sandford nasměroval Spojené státy k občanské válce, ale byl to také Nejvyšší soud, který o století později odmítl rasovou segregaci a stal se realizátorem snah hnutí za občanská práva. Pro každého prezidenta je tak velmi důležité, aby jeho politika měla podporu Nejvyššího soudu a vakantní místa jsou proto obsazována pod velkým zájmem ze strany odborné veřejnosti.

Několik poznámek k problematice hrubě urážlivého podání ve správním řízení

Správní právo procesní bývá poměrně často považováno za nezajímavou, resp. nudnou součást práva, a to přesto, že tvoří jeho klíčovou část, neboť právě skrze procesní předpisy je regulován proces vymáhání dodržování jednotlivých hmotněprávních norem regulujících celou řadu oblastí lidského jednání.

Několik poznámek k listinné podobě protokolu podle § 18 zákona č. 500/2004 Sb.

Právo jako jeden z mnoha systému regulujících společnost a procesy v ní probíhající nemůže být ze své podstaty rigidním systémem žijícím svým životem a nereflektujícím dynamiku vývoje společnosti, kterou má naopak regulovat. Jednou z oblastí, jejíž postupný vývoj musí právo reflektovat, je i dynamický technologický vývoj. V praxi pak mohou nastávat – a zákonitě také nastávají – situace, kdy technologický vývoj předstihne vývoj právní úpravy, která jej již jen zpětně reflektuje.

Zpráva z „Financování zdravotnictví ve světle zdravotnické reformy“

Dne 17. 4. 2012 proběhla v jedné z přednáškových místností v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy panelová diskuze na téma „Financování zdravotnictví ve světle zdravotnické reformy.“

Starší články